Našim rodičům bylo plýtvání proti srsti. Nám by mělo být taky. Co si myslíte Vy?

Dřív si lidi skoro všechno vyráběli sami, vážili si věcí – až do roztrhání. Proč tolik vyhazujeme? Proč se tomu mladí smějí a ekologičtí aktivisté nás tlačí do mnoha absurdně nesmyslných opatření? Změna je potřeba, ale ...

40 let stará reportáž ČT z Libereckých výstavních trhů o podomácku šité módě [1] ve mně vzbudila nejen nostalgické vzpomínky, ale už potolikáté probudila mé dřímající palčivé obavy a touhu po zlepšení.

Co Vy si myslíte o plýtvání a ekologii? Vážně je jednou z velkých příčin ekologických problémů naše pěstování jídla? Fakt? (Teď tedy nemluvím o umělých hnojivech znečišťujících prostředí a ubližujících přírodě, pěstování monokultur a necitlivé hospodaření, které problémem jsou.) Vážně je větším problémem uhlíková stopa spotřeby masa a mléčných výrobků než auta, lodě, letadla, sekačky, topení uhlím, nadvýroba, plýtvání věcmi?
Co můžeme všichni udělat pro to, abychom míň plýtvali věcmi a energií? Jak líp vychováme generace zvyklé plýtvat, aby zbytečně nevyhazovaly věci, které ještě můžou sloužit? Proč se musí sklenice ve sběru roztřískat a před dalším použitím znovu roztavit a vyrobit? Dělá někdo analýzu toho, co skutečně zatěžuje životní prostředí? Nejsou to jenom krávy, které prdí. Je to i vyrábění obrovských nepotřebných nadbytků.

Kolik uhlíkové stopy tady ušetříme na svém jídle, když se na druhé straně zeměkoule každé dva měsíce narodí dalších 10 milionů lidí navíc?

Ze starého oblečení se přešívalo nové, modernější. Límce se leckdy opravovaly. Staré svetry se rozpáraly a vlna se použila na náplety nebo na nový melírovaný svetr. Naše maminky a babičky mívaly všelijaké knížky a časopisy o šití, pletení, střihy, Burdy, Quelle.

Jako děti jsme na všem novém oblečení halabala strojově přišité knoflíky přišívali pevněji, aby se zbytečně neztratily. Švy se šily dvojmo, ty hodně namáhané i trojmo. To pořád považuju za dobrou strategii. Rodiče byli odmalička zvyklí být šetrní, protože po válce nikde ničeho moc nebylo.
Dneska jsme zvyklí na úplně jiný luxus. Mnozí mladí lidé se tomu dneska jenom smějí a ti ostatní z toho mají klimatickou depresi. Zabalit dárek do už použitého dárkového papíru je prý ubohé. Takže ročně tady vyhodíme papír z minimálně 20 milionů dárků (a to počítám jenom jeden na osobu k narozeninám a k Vánocům)? Z jedné domácnosti to není moc znát, ale když se to nasčítá, je každá taková prkotina pořádná bomba.

Neříkám, že to byly staré krásné časy a že není lepší si oblečení koupit hotové. Nebo že by se člověk měl spokojit se zděděným starým nábytkem, který mu nevyhovuje. To absolutně ne. Jenom bychom se všichni na světě (včetně Američanů a Číňanů) měli chovat rozumně.

Rychlá móda se desítky let řítí kupředu takovou nemilosrdnou rychlostí, že by dámy za rok měly sotva párkrát oblečené oblečení kvůli nemoderní barvě nebo tvaru zase vyhodit jako zastaralé. Množí se rady typu "Když se vám utrhne knoflík, je to signál, že halenka už dosloužila". A já mívám pocit, že mě z toho omyjou!

Vážně je důležitější mít módní oblečení než mít něco (pokud možno) elegantního, co se nám osobně líbí a v čem se cítíme pohodlně? A když to není zrovna elegantní podle vkusu ostatních, je to podle Vás normální a v pořádku, nebo je to k smíchu, nebo dokonce opovrženíhodné? Je člověk v obyčejném praktickém oblečení socka?

Je praktičnost nábytku míň důležitá než jeho moderní design? Měl by se člověk stydět za nemoderní nábytek? Jsem naivní, hloupá a zastaralá, když tomu nevěřím?

Vážně musí být tři roky staré tiskárny a mobily považované za zastaralé? Fakt je taková ostuda mít jeden mobil 10 let? Proč je starší funkční tiskárna najednou neopravitelná poté, co si sama vyžádá aktualizaci firmwaru a původní firmware už není k sehnání ani u výrobce? Dneska už se naštěstí vyžaduje, aby byly baterky třeba v tyčovém vysavači vyměnitelné. Ale co máme udělat s tím starším funkčním vysavačem, který výměnu baterek neumožňuje? Vyhodit?

Opravdu schvalujeme, aby si tady X milionů lidí každé 3 roky pořizovalo nový mobil a novou tiskárnu a ty staré aby se vyhazovaly?

Proč musí být na trhu sto různých typů tiskáren, každá jinak uspořádaná a naprosto nekompatibilní? Nešlo by vymyslet standardy aspoň pro některé díly, aby nebyly potřeba na opravu každého typu potřeba léta uskladněné náhradní díly pro sto různých typů tiskáren? Stovky tisíc dlouhá léta ležících náhradních dílů. Kdyby se ve velké standardní bedně tiskárny daly vyměnit tisková hlava, tonery a podavač standardních velikostí, ta velká bedna by mohla sloužit deset nebo dvacet let. Proč není třeba 10 nebo 12 standardních typů a tvarů baterek do mobilu a jiných malých přístrojů?

Leckteré prodávané kousky oblečení jsou z nekvalitního (a umělého) materiálu, že se začnou trhat mnohem rychleji než dřívější kvalitní látky. Prodávají se spousty nadbytečných, masově vyráběných laciných serepetiček, které nikdo nekupuje a prodávají se hluboko pod cenou, aby se uvolnily sklady. Kam se poděl rozum, když mu vládne jenom byznys a zisk?
Dnes prý každý občan vytřídí za rok 78 kilo odpadu, prý se pomalu lepšíme. To je 312 kilo na čtyřčlennou domácnost? Ale kolik toho ten občan nevytřídí a vyhodí do popelnice, to tam raději nepsali. Dovedete si to představit?
Ne že bych byla zářná výjimka s bezodpadovou domácností. Ale každý pytlík a každý papírek, který ještě může posloužit, se u nás znovu používá. Co může do sběru, to se vytřídí. Bohužel jenom proto, aby nakonec velká část vytříděných plastů skončila ve spalovně, protože se nikomu recyklace finančně nevyplatí?

A místo sbírání sešlapaných lahví do kontejneru u domu prý je budeme muset vozit do výkupu nafouknuté nesešlapané a s původní etiketou, s čitelným čárovým kódem a s víčkem. Budeme všichni platit nákladný automatický digitální zálohovací systém v kdejakém obchodě – proč proboha? V zálohách zaplacených na lahve čekající na vrácení, budou vázané nepoužitelné miliony korun. A třídění ostatního odpadu zůstane pořád stejně neefektivní. Vážně nás takové sbírání PET lahví spasí? Je tohle rozumné hospodaření?

Kdo vyhazuje PET lahve do popelnice? Kdo mrská nesešlapané kartonové bedny do popelnice místo roztrhané a důkladně sešlapané do papíru? Kdo hází plasty, mastné papíry a všelijaký svinčík do papírového sběru a do plastů? Jste to snad Vy? Já doufám, že ne. Ale někdo to tady u nás dělá. Neustále. Není problém hlavně v tom, že jsou mnozí lidé nevychovaní a vůbec jim na tom nezáleží?
Penny v Německu na týden zdražilo pár "neekologických" masových a mléčných výrobků na víc než dvojnásobek ceny, prý aby ukázalo, jak takové neekologické sýry a jogurty na rozdíl od rostlinných výrobků ničí prostředí chemickými hnojivy a prděním dobytka. Proto ekologičtí aktivisté brojí proti krávám, abychom měli míň přírodního hnoje a potřebovali víc umělých hnojiv, že jo?

Proto se k nám jablka a rajčata ekologicky vozí přes půlku Evropy? Aha, pardon, já jsem zapomněla. To není naše vina, za to může všemocná neviditelná ruka volného trhu spolu s dotacemi na pěstování v jiných evropských zemích.
Nás tady budou časem aktivisté tlačit k tomu, abychom si utrhovali maso a mléčné výrobky od úst, zatímco ve světě se každé dva měsíce narodí dalších 10 milionů lidí navíc. Čeho tím dosáhneme?

A pořád nás krmí těmi nesmysly – prý o kolik víc vody se spotřebuje na chov zvířat než na pěstování rostlinné stravy. Učili Vás asi ve čtvrté třídě o koloběhu vody v přírodě? Žádná voda se neztratí, všechna pořád koluje. Voda, kterou zaléváme krmné rostliny, se z velké části vypaří do vzduchu, a část ta zvířata v rostlinách sežerou a zase pak vyprodukují zpátky do koloběhu. Nezůstává nikde spotřebovaná nebo zničená. Pokud pěstitelé hnojí umělými hnojivy, je to jejich přístup, který potřebujeme změnit. A lidi, které ekologické problémy trápí, tyhle nesmysly nešťastně papouškují. A přestávají kvůli ekologické zátěži jíst maso a mléko.

Ani při výrobě toaletního papíru se voda nespotřebuje. Taky máte pocit, že byste měli mít výčitky svědomí, když si utíráte zadek? Američani prý spotřebovávají příliš toaleťáku a mají se radši místo utírání umýt. Ano, voda použitá při výrobě se znečistí a je potřeba ji v čističkách vody vyčistit. A ani po vyčištění není úplně čistá. Což obojí je ekologická zátěž. Ale ta voda se nespotřebuje. Nebude pak scházet v oblastech, kde lidi nemají co pít. Znovu se odpaří a zase někde naprší.

A my za jejich nedostatek vody neneseme vinu. Vinu neseme leda na změně klimatu, kterou ale svorně způsobovalo celé lidstvo celá desetiletí, nejen my tady v Evropě. A velká většina lidstva v tom bez výčitek svědomí pokračuje dál.

Máme proč se divit, že ti zodpovědní mladí i staří mají klimatickou depresi?

Co s tím budeme dělat? Nechci být jenom negativní a chci měnit věci k lepšímu. Co takhle aspoň sázet jabloně, hrušně, třešně, švestky, ořešáky a lísky podél veřejných cest, někde dostatečně daleko od zplodin ze silnic?

Problém s obnovitelnými zdroji (sluneční, větrné) je jejich nespolehlivost a nemožnost vyrobenou elektřinu účinně a ekologicky skladovat. Možná jsem naivní, o technologii výroby syntetických paliv nevím nic víc, než že je nadějná a že spalování těch paliv uvolní zhruba jenom ty emise, které do nich byly vložené při výrobě. Čili jsou emisně neutrální – neubírají, ale ani nepřidávají emisí. Kdyby se všechna nadbytečná solární a větrná elektřina používaly na výrobu syntetických paliv, která by v zimě a při bezvětří sloužila jako zdoj energie? Bylo by to možné? Víte o tom víc? Má smysl tlačit, aby se ta možnost začala využívat ve velkém? Existují jiné vhodné možnosti?

Pod rodinným domkem nebo pod zahradou si prý můžete levně pořídit polystyrenem izolovanou "nádrž" pár tun drobného štěrku (odpad při zpracování kamene) a trubky. Do nádrže v létě akumulovat teplo z přebytečné energie ze solárních panelů. Až do Vánoc se z ní prý dá přímo čerpat teplo na topení, od Vánoc až do jara poslouží jako zdroj pro teplené čerpadlo. To je taky bomba.

A nakonec ještě jednu dobrou novinku: Technická univerzita v Liberci se podílí na zprovoznění nové pyrolýzní linky, která by měla umožnit za 10 hodin stoprocentně využít až 12 tun i nerecyklovatelného plastového a dalšího odpadu na výrobu dalších surovin [2]. Že by ten plast časem přestal končit ve spalovně? Moc doufám, že se to podaří a bude jich tu časem fungovat hodně.

Co Vás štve? Co by se dalo změnit? Jak to místo věčného nadávání na dnešní dobu změnit?

[1] Archiv ČT - Dnes je tomu 40 let, co jsme se s kamerou vydali na Liberecké výstavní trhy, abychom se zeptali lidí, jak jsou spokojení s módní produkcí. Výsledek moc pozitivní nebyl...

[2] Odpad zmizí a dostane nový život – proměnu obstará pyrolýzní linka. Začne pracovat i díky TUL